Úspora tepla v roce 2000 byla 797 GJ (vzhledem k roku 1999), to je 21,68%, to znamená při ceně 320 Kč za 1 GJ úsporu
255.040Kč. Cena dodávky komponent TRASCO, včetně projektu a oživení a včetně termopohonů (168 ks) byla 252.720 Kč
(bez kabeláže a montáže). Z toho vyplývá, že dodávka firmy TRASCO byla uhrazena úsporou v 1. roce využívání systému
TRASCO
d) 1. ZŠ v Plzni
158 regulovaných místností, 276 radiátorů
Bez regulace
Regulace TRASCO
rok
jednotka
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
spotřeba
tepla
GJ
8.851
5.913
8.075
5.255
5.070
5.452
4.881
4724,29
Vzhledem k počasí provedeme srovnání roku 2000 s rokem 2003, úspora byla 843 GJ, to je při předpokládané ceně cca 360Kč
za 1 GJ úspora 303 480Kč. Cena dodávky komponent TRASCO, včetně termopohonů (276 ks) byla 405.000 Kč (bez kabeláže a
montáže). Z toho vyplývá, že dodávka firmy TRASCO byla uhrazena úsporou ve 2. roce využívání systému TRASCO.
(zdroj - dopis správce ZŠGerská a 1. ZŠp. Kroce, Plzeň)
e) Vyhodnocení instalace systému Trasco Helia v RD.
Rámcový popis RD:
přízemní átriový dům s půdorysem typu L, s plochou střechou, dokončený v roce 1981. Původní plynový kotel Destila, 13
radiátorů, z toho 8 regulovaných v 7 místnostech. Ostatní radiátory jsou osazeny termohlavicemi, které jsou nastaveny na minimum
(suterén, garáž). TUV je ohřívána v elektrickém boileru. Dům je sice ze severu chráněn, ale není nijak zvlášť zateplen, okna jsou
také původní - dvojitá s kovotěsem.
Po instalaci regulace Trasco se topí v ložnicích na 18°C, v ostatních místnostech v přítomnosti osob na 20°C. V obývacím pokoji
večer na 21°C, jinak v nepřítomnosti obyvatel je dům v útlumu na 17°C.
Od roku 1995 byla sledována spotřeba zemního plynu a výsledky jsou zaznamenány v následující tabulce:
Od roku 1995 byla sledována spotřeba ZP a výsledky jsou zaznamenány v následující tabulce:
Tabulka spotřebovaného množství ZP od 8/1995 do 8/2002
topná sez
8/95-8/96
8/96-8/97
8/97-8/98
8/98-8/99
8/99-8/00
8/00-8/01
8/01-8/02
Množství
ZP(m3)
4794
4536
4884
3401
3098
3188
2880
Instalace systému proběhla během 8/98 a jak je patrno, spotřeba následující sezonu dramaticky klesla. Z tabulky vyplývá, že
průměrná roční spotřeba ZP před instalací systému Trasco byla 4 738 m3 a průměrná roční spotřeba po instalaci regulačního
systému se pohybovala kolem 3 142 m3 ZP. Roční úspora ZP tedy činila asi 1 596 m3, což při průměrné ceně ZP asi 5,40 Kč/m3
(od roku 1998 = 4,55 Kč do roku 2002 = 6,30 Kč), znamená roční úsporu nákladů asi 8 600 Kč!! V ceně ZP není započítán stálý
plat za plynoměr, který pro tyto účely nemá vypovídací hodnotu.
Náklady na pořízení systému Trasco v základní variantě činily v roce 1998 cca 13 230,- Kč (ŘJ Helia G7LB + 7x PT + 8x upravené
termohlavice Giacomini s ventily 3/8" + zdroj 40 VA+ usměrňovač + el. materiál) - bez instalace a oživení, která byla provedena
svépomocí, protože systém je velmi jednoduchý. Lze konstatovat, že v tomto případě je návratnost investice velmi rychlá - cca
1,54 roku. V případě, že by se tento systém instaloval dodavatelsky, celkové náklady můžeme předpokládat v rozmezí 22 - 25 tis.
Kč. Návratnost by se potom pohybovala v rozmezí 2,56 - 2,9 roku, což potvrzuje předpoklady výrobce.
Domnívám se, že instalace individuální regulace vytápění místností by měl být první krok k omezení nákladů na vytápění, když
investor nemá prostředky na zateplení a na výměnu oken. Čím nižší je totiž teplota v místnostech, tím menší jsou ztráty
vyzařováním tepla do okolí obvodovými zdmi a okny. (zdroj - dopis majitele domku p. Puhala, Liberec)
7) Závěr
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že pro dosažení maximálních úspor tepla, při maximálním teplotním komfortu je
nejvýhodnější kombinovat pasivní prvky úspor s nejprogresivnějšími aktivními prvky. To znamená, pro novou výstavbu, již v
projektové přípravě zajistit použití materiálů a prvků, které vyhovují nejpřísnějším tepelným kritériím stavby a současně projekt
musí zahrnovat maximální možné programové řízení celé otopné soustavy objektu, včetně programového řízení teploty
jednotlivých místností.
Pro stávající výstavbu je nejprogresivnější a nejrychleji návratná investice programové regulace teploty jednotlivých místností,
pro činžovní byty vždy s vazbou na poměrové měření spotřeby tepla.
V posledních letech narůstá zájem veřejnosti o systémy individuální regulace. Tento zájem je bohužel tlumen nedostatkem
finančních prostředků, i když návratnost investice při rostoucích cenách energie se zkracuje a pohybuje se v rozmezí 2 - 5 let.
Výše uvedené úspory nejsou však jediné, protože snížení spotřeby tepla, tedy snížení jeho výroby se druhotně promítne v
ekologické oblasti a ušetří se značné finanční prostředky nutné na likvidaci negativních následků na životní prostředí.
Aby došlo k masovému nasazení individuální regulace teploty místností do stávající i nové zástavby, je nutné zainteresovat
majitele objektů legislativně i ekonomicky. Proto připravovaná energetická politika státu by měla jednoznačně podpořit snahu
výrobců prvků a systémů, které prokazatelně energetické úspory přináší.